Šoférka

Lidija vyráží do Charkova. Na odpočívadle zaslechne zoufalou Olju a nabídne jí odvoz.

Lidija musí z obléhaného Charkova odvézt Inhu, novou partnerku svého manžela, aby souhlasil s rozvodem. Přestože obě ženy snad ani nemohou být odlišnější, s ujetými kilometry zjišťují, že je tíží podobná ztráta.

Lidiji se ozve známá z Luhansku a poprosí ji o pomoc s převozem tchána a tchýně na hranice. Cestou vychází najevo napjaté rodinné vztahy.

Lidija jede pro těhotnou ženu a až na místě se dozvídá, že poveze jen manžela, aby v pohraničí vyzvedl léky. Cesta je dlouhá, nervozita nečekaného pasažéra narůstá a Lidiji dochází, že k hranicím míří s docela jiným úmyslem.

Lidija veze do Kyjeva svéráznou Teťjanu, aby se stihla rozloučit s vnukem před odjezdem na frontu. Cestou svírá pouzdro na housle, které chce Pavlovi předat, ale je otázkou, zda se po poslední hádce dokáží usmířit.

Lidija má v autě třináctiletou Solju, kterou veze k polským hranicím za otcem. Dívka by se cestou ráda zastavila v Lucku a koupila otci dárek, což se hodí i Lidiji.

Vedle Lidije sedí tajnůstkářský Taras, dobrovolník v ukrajinské armádě, který spěchá za nemocným synem. Cestou se jim ale porouchá auto a během oprav Lidija zjistí, že jí Taras několik důležitých detailů zamlčel.

Postřelený Taras leží v nemocnici a je na Lidiji, aby zajistila převoz jeho vážně nemocného syna do Dnipra. Devítiletého Hliba doprovází i nerudný dědeček a právě od Anatolije se Lidija dozvídá o pravém účelu jejich fondu.

Lidija má z Polska vyzvednout Stasovu rodinu a výměnou získá informace o Dimovi. S mnohem důležitější zprávou se však náhodou svěří Stasova žena Tamara, která se před 8 lety evakuovala z Luhansku ve stejný den jako Lidijina sestra.

Otřesená Lidija se rozhodne využít nabídku své dcery a odjet s ní do Berlína. Cestou si vyříkávají bolestnou minulost, návrat k 8 let starým vzpomínkám ale vrhá nové světlo i na zbytek rodiny, od Lidijina manžela až po její sestru.